Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
Novinky
Program
Repertoir
Soubor
Studio
Fotoalbum
Videoalbum
Kudy k nám
Partneři
Kontakty
Blog
Divadelní nepravidelný občasník
Facebook
Krajská přehlídka Popelka na dlani
novinky

Divadýlko se představuje: Jitka Urbanová

 15. 8. 2008 |  Petr Matoušek
Foto
Jitka Urbanová
Čas prázdnin a dovolených stále vládne našemu časovému pásmu. A tak některé věci nejsou takové jako v běženém roce. Není tomu jinak ani v našem Kurýru. Tuto rubriku píše od prvního čísla náš kolega Jirka Filip, ale i on je kdesi v lesích na malinách nebo za gribámi a tedy nezbylo nic jiného, než abych pro jednou zaskočil. Dnes tedy budu klást otázky já. A komu? Tentokrát to bude další z našich půvabných hereckých kolegyň, Jitka Urbanová – rozená Bartošová. Má sice již asi dva roky hereckou pauzu, aby se mohla věnovat mateřským povinnostem, ale přesto ji na chvíli vyrušíme.

Jitko začneme od začátku. To je nejlépe. Tedy od tvých divadelních začátků. Kde a kdy to bylo, když ses poprvé potkala s divadlem?
První setkání bylo nedělní představení v loutkovém sále Domu kultury, tak asi před 29 lety. Co dávali za kus, to nevím a zda mě to už tenkrát nějak výrazně oslovilo, si taky bohužel nepamatuju. Mé první hraní bylo až o 16 let později v Městském divadle v Mladé Boleslavi v pohádce Hrátky s čertem.

Nerad tě opravuju, ale já tě zaznamenal v pohádce byl Jednou jeden drak, kde si hrála - čarodějinci? Hrátky s čertem byly ještě dřív?
Zaznamenal?! Téměř jsem tam excelovala! Hrála jsem tam čarodějnici a jednou Tvoji matku. Ale čert ví, v jakém to bylo pořadí.
Vzhledem k tomu, že je mezi námi tak 10 let (já jsem starší), musela být daleko pikantnější role matky. Čarodějnice – jo to ti šlo.

Jak vzpomínáš na první setkání s naším Divadýlkem?
Tak to bylo úplně strašný… byl to konkurz, který jste pořádali a na který sem dorazila. Než na mě přišla řada, chtěla jsem několikrát odejít. Lidi přede mnou museli předvádět věci jako sněhuláka tajícího na slunci nebo člověka zavřeného v koši, aniž by tam byl ten koš a podobně. Vůbec už nevím, co trapného jsem nakonec musela předvést já. Nicméně jste mě přijali, tak to asi šlo.

To byla taky pěkná blbina ten konkurs. Zbytečný trápení lidí. Jakoby nestačilo, jak se vás natrápíme za celej rok. Ale přišlo vás dost, asi šest. Jen si přesně nepamatuju, kdo všechno – snad Vanda Kollárová, Pavla Adamcová, ty, Milan Novák a další – nevím. Nicméně to bylo poslední pořádné rozšíření divadla.
…a hlavně pro vás docela sranda, ne?
No ani ne. Zdeněk Okleštěk to bral hodně vážně – já pak taky, nemohl jsem zůstat pozadu. My se na ten konkurs připravovali. No blbli jsme.

Máš ještě jiné koníčky? Jak například relaxuješ?
Hrozně ráda čtu, to je pro mě relax, kterého je teď bohužel pomálu.

Tvoje nejoblíbenější role?
To bude agentka ze Snídaně, to je snad první role, kde nehraju úplnou jitrničku…

Tak v Malých nočních hrách si nehrála zrovna jitrničku...
Ano to je vlastně pravda, tam jsem hrála prostitutku, to je mnohem lepší. A ještě ke všemu zamilovanou do kněze. To je nešťastná kombinace. Kdyby Libor nebyl tak paličatej, tak to tak nešťastný být nemuselo..:-) Samozřejmě v rámci své role..:-)

Která z her Divadýlka na dlani ti přirostla k srdci nejvíce?
Už zmiňovaná Snídaně a Šílená lokomotiva. Jsou to veselé kousky a hrají tam téměř všichni členové souboru, tak je to fajn, že se vidíme. A ještě musím zmínit hru Pít či nepít, tam nehraju, ale ta hra mě prostě baví…To je velký adept na přirostnutí k srdci…

Tak hlavně, aby to platilo další roky. A propos jak vzpomínáš na Goldoniádu.
Na co?! Ne, na tu raději nevzpomínám vůbec!

V tomhle čísle Kurýra, kde v rubrice Do 100 jen 90 popisuji historii Divadýlka, došlo na Goldoniádu. Tak, jak si to pamatuji, se všemi negativy, jsem to popsal. Kde myslíš ty, že byli příčiny pádu téhle hry?
Tak mě hlavně vadilo, že tam mám jen tři věty..:-) Takže v tom bych viděla největší problém této hry z mé strany. A navíc to začalo být takové rozbředlé a vleklé představení bez švihu. To myslím způsobila neukázněnost herců, což se nám občas stává i v jiných představeních.

Každý herec nebo herečka mají své vysněné role. Prozradíš nám tu svou?
Líbí se mi role, kdy je postava vážná, ale přitom komická a neuvěřitelně vtipná (něco jako já), ale takový role se prostě píšou jen pro chlapy. Třeba Saturnin, ale dovedeš si představit to hrát ženskou?

To ne, ale existuje několik pěkných her pro ženské, jen jsou buď starší nebo mladší nebo jsou to chlapi. Ale vážně. Jedna z nich se jmenuje 8 žen a byla dokonce zfilmovaná, ale na tu je vás v souboru málo. Nebo původně rozhlasová hra o Karlu IV a jeho čtyřech ženách – kde ten Karel sice je naoko ústřední postava, ale zdání klame. Dívky to tam pěkně vedou. Já jsem měl na mysli nějakou konkrétní roli.
Tak takovou nemám. Ono je to možná lepší, nejsem pak aspoň zklamaná, když přijdeš s novou hrou a zas v ní není ta má vysněná role. Nedávno si posílal email, že bude nová hra, kdo má zájem se účastnit…tam by něco výše zmíněného pro mě nebylo?... komická a neuvěřitelně vtipná…

Máš ráda, když jedem hrát ven - na zájezd?
Mám a hrozně, obzvlášť teď, když jsem na té mateřské… To je pro mě fakt voraz, přestože jsou ty zájezdy někdy vopruz.

Nedávno skončené Léto na dlani tě přilákalo dokonce na službu do baru. Jak se po delší pauze cítila v tom divadelním kolotu?
No tak Petře, jaký přilákalo?! Mám tady odcitovat kus emailu, kterým si nás žádal, abychom si laskavě rozebrali služby? Ne, teď vážně, bylo to fakt příjemný, i když sem teď výrazně do divadla nedocházela, tak sem si připadala, že tam patřím. A musím přiznat, že mi ten „divadelní kolot“ docela chybí.

Jaké jsou tvé plány do budoucna – tedy ty divadelní.
Ony se ty divadelní plány prolínají s těmi soukromými. Ale můj milovaný muž je rád, když jednou týdně vyrazím na zkoušku nebo na představení a on se tak může ujmout své otcovské role, aniž bych mu do toho pořád mluvila… Takže jsem v klidu mohla začít zkoušet s dalšími třemi členy souboru (Katka, Simona a Jeník) hru Ryba ve čtyřech.

Začínáme v září druhou dekádu našeho divadla. Co bys Divadýlku popřála?
Páni, to to letí. V divadle se přeje zlom vaz, ale abych byla konkrétnější, tak přeji Divadýlku plné řady spokojených tleskajících diváků.

Děkuji za rozhovor.
Další články autora:
06.09.2019 Přihláška do dětského studia
26.08.2019 Recenze na Vávru
15.04.2019 Divadýlko jede do Volyně
18.03.2019 Divadýlko doporučeno na celostátní přehlídku
18.03.2019 Vávra míří do Rakovníka
03.01.2019 Jak jsme vítali Masaryka aneb Po 100 letech
05.11.2018 Premiéra Mušketýrů
08.07.2018 Všíchni jsme herci... ve Volyni uspěli
24.03.2017 Dětské divadelní studio nezapadlo
19.03.2017 Wintrovky 2017 za námi aneb Jak jsme dopadli
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2020 | Webmaster