Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
Novinky
Program
Repertoir
Soubor
Studio
Fotoalbum
Videoalbum
Kudy k nám
Partneři
Kontakty
Blog
Divadelní nepravidelný občasník
Facebook
Krajská přehlídka Popelka na dlani
novinky

Deset let v číslech

 8. 11. 2008 |  Libor Ševců
Foto
Protože Divadýlko na dlani v září vstoupilo do ve své již 11. sezóny, slušelo by se těch uplynulých deset sezón trochu shrnout. Jak Divadýlko vznikalo a co všechno postupně zažilo, máte možnost číst v pravidelné rubrice Historie krok za krokem. Proto se zde omezím především na řeč čísel a faktů.

Repertoár
Repertoár našeho divadla se dá v podstatě rozdělit na dvě velké kategorie – klasické divadelní kusy a skeče zpravidla historické. Těmi klasickými byly zpočátku hry od českých i cizích profesionálních dramatiků, ale v poslední době spíše inscenujeme hry autorské. Jsou jimi dramatické počiny, o které se pokouší oficiální principál divadla Petr Matoušek a neoficiální dramaturg divadla Radek Kotlaba. Pravda, zatím všechny tyto počiny zpočátku vycházejí z cizích námětů i hotových her, ve finále však z původního textu nezůstane kámen na kameni. A tato cesta, kterou se Divadýlko vydalo, se zdá být zdařilá. Alespoň divácké ohlasy i kritiky odborných porot divadelních festivalů o tom svědčí. Divadýlko si tak vytvořilo svoji vlastní poetiku, kterou vnáší do svých inscenací, a kvůli které se diváci do divadla rádi vracejí. Od roku 1999, tedy za uplynulé desetiletí, takto bylo nastudováno 12 inscenací, z nichž 9 je stále na repertoáru. Nejvíce repríz se zatím dočkala klauniáda A tak tě prosím, kníže, kterou jsme odehráli 31krát. V těsném závěsu s počtem 29 repríz je bláznivá komedie Šílená lokomotiva. Celkem se všechny klasické divadelní hry hrály 169krát.

Co se druhé kategorie (druhé v pořadí, nikoli však významem) tedy historických a jiných skečů týká, je statistika poněkud složitější. Skeče vznikají zpravidla takzvaně na míru. Tedy na přání zákazníka. Podle místa a příležitosti, kde se budou hrát. Většinou je jejich život velmi krátký a končí po premiéře. Vychází z historických faktů, v obsazení se objevují historicky doložené postavy, stejně tak zápletka má svůj reálný základ. Její řešení je však už v rukou autorské licence a na svědomí ho má osvědčená dvojice Matoušek a Kotlaba. Těžko přesně vyčíslit, kolik takových skečí vlastně Divadýlko realizovalo, protože řada textů se použije opakovaně, jen s drobnými faktografickými či místografickými úpravami. Podle mé „pečlivě“ vedené statistiky vzniklo takto doposud téměř 40 textů, které se odehrály 173krát na nejrůznějších místech. Hráli jsme na jarmarcích, náměstích, v parcích, na zámcích a hradech, muzeích, ale i na faře, ve výrobní hale nebo v obchodních centrech. Nejčastěji reprízované je Adventní putování za Mikulášem, které se hrálo už 42krát a už brzo nás čeká další desítka repríz. Druhou nejčastěji hranou je jarmareční fraška Kterak babu čert odnesl (27 repríz).

Soubor
Deset let se pochopitelně podepsalo i v hereckém osazenstvu souboru. Nemám teď zrovna na mysli vrásky ani kruhy pod očima, natož pak stav duševní. To jen herci přicházeli a odcházeli. Někteří byli již zkušenými divadelními matadory, jiní se jimi teprve stali nebo stávají. Někteří byli a jsou aktivní a hrají skoro ve všem a jiní si jen sem tam střihnou něco pro radost. Někoho divadlo oslovilo na celý život, jiní si ve svém životě po čase našli jiné záliby. Někteří byli oficiálními členy občanského sdružení, jiní jen hostovali. Někteří vytrvali od počátku až doposud a zdá se, že ještě nějaký ten pátek vydrží. Celkem souborem prošlo 47 divadelních nadšenců. Na počátku nás bylo 8, z toho tři jsme tu stále (Petr Matoušek, Simona Matoušková, Libor Ševců). V současné době má soubor 22 oficiálních členů.

S režiséry je to však horší. Zkrátka nedostatkové zboží. Všichni prostě chtějí stát na jevišti. A tak se o režii pokusili jen čtyři dobrovolníci, ale v podstatě jen jeden (Petr Matoušek) možná dva (Radek Kotlaba) u toho zůstali. A to ještě jen z nutnosti.

Prostory
Jako malé začínající neznámé divadýlko, jsme pochopitelně zpočátku naráželi na problém s místem. Kde hrát, kde zkoušet, kam složit kostýmy, rekvizity, techniku. Když nepočítám obýváky a domácí zahrady, tak jsme postupně vystřídali pět působišť. Zkoušeli jsme nejprve v Centru pro zdravotně postižené, pak v bývalé židovské škole, ve Škoda Auto Muzeu, v Domě s pečovatelskou službou, až jsme od roku 2005 zakotvili (doufáme) v Novantě. Stejně tak výprava a rekvizity se postupně stěhovaly do garáží, na půdy, až našly své místo v Debři.

Hosté
Protože jsme v roce 2005 konečně získali vlastní prostory, mohli jsme začít zvát hostující soubory z blízkého i dalekého okolí. Těmi nejbližšími byly Větry z Řepova nebo Tyl z Bakova nad Jizerou. Těmi dalekými třeba Tyl z Rakovníka, Exil z Pardubic nebo Homotronní Neškvor ze Zruče nad Sázavou. Díky bluegrassovým Saloonům pravidelně vítáme v našem divadle kapely téměř z celé republiky. Nejdelší cestu k nám musela urazit kapela The Giant Mountain´s Band z Českých Budějovic. Celkem si za uplynulých deset let hosté u nás zahráli 120krát, polovina z toho byly hudební pořady.

Zájezdy
Tak jako zveme hosty k nám, jsme zase my zváni do jiných měst. Mimo naše domovské scény jsme odehráli celkem 203 představení. Na zájezd do jiného města jsme vyrazili 135krát. Zatím vždy jen v rámci naší republiky, za to však jsme ji přejeli celou doslova od západu k východu. Hráli jsme třeba v Chebu, ale i ve Starém Městě na Moravě.

Festivaly
Od roku 2001 pravidelně pořádáme letní plenérový festival Léto na dlani. Vždy o prázdninách se tak snažíme narušit kulturní vakuum, které v našem městě obvykle nastává. Během čtrnácti dnů proběhne zpravidla šest koncertů a šest divadelních produkcí. Na řadu už také ale přišly výtvarné dílny, výstavy nebo besedy o historii města. Prvních pět ročníků festivalu probíhalo na nádvoří mladoboleslavského hradu. Jednou jsme si odskočili do parku Výstaviště a parku v Severním Městě. Od roku 2006 se festival přesunul na domovskou scénu do areálu v Debři nad Jizerou. Protože se představení odehrávají venku, velký vliv na jeho průběh má počasí. Ne vždy nám přeje, tak jak bychom si představovali. Přesto jsme za celou existenci festivalu museli pouze jednou zrušit koncert, jinak jsme vždy hráli déšť ne déšť. V posledních letech nám situaci zjednodušil snadný přesun do divadelního sálu, ale na hradě nebylo kam se schovat. O letošních prázdninách proběhl festival už po osmé. Dalším festivalovým počinem byly Divadelní poutě. Konaly se vždy na začátku nové sezóny a v rámci jednoho dne se představila divadla různých žánrů. Zatím proběhly třikrát. A konečně sezónu pravidelných bluegrassových večerů vždy zahajuje jednodenní letní Open air festival. Letos se konal již potřetí a během odpoledne a večera se na venkovním pódiu vystřídalo sedm kapel.

Ocenění
K amatérskému divadlu patří pravidelné soutěžní i nesoutěžní přehlídky a festivaly, na kterých soubory vzájemně měří síly, ale především sbírají zkušenosti a rady odborných lektorů. Nabídka těchto přehlídek je doslova nepřeberná a i my se na ně často vydáváme. Vždycky s vědomím, že zase dostaneme na frak, v duchu ale tajně pomýšlíme na nějaké to ocenění. Vyjmenovávat všechny přehlídky, které jsme za deset let absolvovali, by zabralo mnoho řádků a tak opět jen v číslech. Na přehlídkách jsme hráli celkem 46 krát. Pochlubit jsme se rozhodli s osmi inscenacemi, sedmkrát jsme soutěžili na krajských přehlídkách (Wintrův Rakovník, Lounské divadlení), třikrát jsme postoupili na přehlídku národní (Šílená lokomotiva - FEMAD Poděbrady, A tak tě prosím, kníže a Rue Bonaparte 17 - Divadelní Dečín) a jednou až na vrchol nejvyšší do Hronova (A tak tě prosím, kníže). Z každé přehlídky si většinou odvážíme ceny za herecké výkony. A do výčtu musím ještě přidat mnohočetné účasti na přehlídkách nesoutěžních (Pojizerské hry Dobrovice, Modrý kocour Turnov, Karlínské jeviště, Šatopletův podzim v Říčanech, Tréglova Bělá, Klášterecké divadelní žně, Divadlo evropských regionů Hradec Králové apod.).

Rekapitulace
Když to shrnu, za deset let jsme sami odehráli nebo s hosty uspořádali celkem 472 představení. Což je více jak jedno představení týdně. Na to, že jsme amatérské divadlo, docela slušné číslo. A to ještě musím zdůraznit, že většina představení se uskutečnila až během posledních tří sezón. Nejaktivnější byla sezóna 2006/2007, kdy jsme uspořádali 103 představení, to je téměř 10 měsíčně. Tomu se říká divadelní nadšení, které nás amatéry žene kupředu.
Další články autora:
01.06.2015 Výsledky přehlídky Popelka na dlani
18.11.2014 Za Mikulášem už po sté
17.03.2014 Dlouhý Štědrý večer zářil ve Slavičíně
25.02.2014 Odložená premiéra
30.11.2013 Co divák bohužel (nebo naštěstí) nevidí
25.09.2013 Noc divadel v Divadýlku
29.05.2013 Divadýlko v Praze
25.05.2013 Výsledky přehlídky Popelka na dlani
26.04.2013 Krajská přehlídka divadla pro děti
05.04.2013 Candide pojede na celostátní přehlídku
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2020 | Webmaster