Při příležitosti uvedení naší inscenace Muži ve zbrani na přehlídce Wintrův Rakovník poskytl režisér Petr Matoušek rozhovor do zpravodaje přehlídky. Ptala se Petra Jirásková.
Divadýlko na dlani Mladá Boleslav patří mezi velmi aktivní soubory české amatérské scény, na repertoáru má dvanáct her. Jejich nejnovějším kusem je inscenace Terryho Pratchetta Muži ve zbrani v dramatizaci Stephena Briggse. Jejím režisérem a představitelem role Tračníka Alfréda i Smrtě je Petr Matoušek.
Na vašem repertoáru jsou především současné hry. Je to striktní specializace? Ne, to spíš tak vychází. Chceme dělat hry, které nejsou úplně otřelé, to je skoro naše dogma. Představení Osm žen je výjimka, ale jinak se snažíme dělat hry, které nejsou na českých jevištích často k vidění. K tomu nám zřejmě lépe konvenují hry současné.
Láká tě aktualizace nějakého staršího textu? Hrozně by mě lákalo udělat nějakou hru od Voskovce a Wericha, ale pak si říkám, jestli to vůbec má smysl. Nebude lepší, když si napíšeme hru vlastní? Ale láká mě hrozně, úplně se to ostýchám říct, Čechov. Speciálně Tři sestry. Nejvíc proto, že všichni z toho chtějí dělat drámo, já to chci udělat tak, jak to asi Čechov původně zamýšlel – aby v tom byla legrace. Já bez toho humoru nemůžu být. Stejně si myslím, že i hrozné věci je lepší dělat přes humor. To ale říkám, jako když plavci vyplouvají a tvrdí, že doplují do Ameriky... Čechov je pro mě Amerika. Teprve až ho udělám, budu vědět, že jsme se nikde cestou neutopili.
Hrajete hodně o společnosti i politice. Držíte se výběru podobných témat? Spíše vyhledáváme autory, které máme rádi, a témata, která nás oslovují. Že bychom ale dělali politickou satiru, to ne. Do toho se ani nechci pouštět, nechci být Bubílková. Ale je pravda, že kvalitní politický kabaret tu chybí.
Myslíš, že je to nedostatkem témat? Ne, to určitě ne, jenže se ta témata zpracovávají formou první dobrá a klouže to k podbízivosti. Politická satira je totiž děsně složitá. Ne proto, abys někomu nešlápl na nohu, ale proto, abys mu na ní šlápl s galancí. Abys měl navrch. Rozčílit se, nadávat a být sprostý umí každý. Ale být nad věcí... Tam jsme asi ještě nedorostli.
Co tě přivedlo k Pratchettovi? Já jsem Pratchetta objevil až někdy před pěti lety, mezitím jsem přečetl asi patnáct knih a teď je sbírám. A miluju to. Je mi hrozně blízký jeho humor. Suchý, anglický... A ty jeho komentáře. To je bomba. Všechny ty hry se podle mě musí hodně škrtat, hodně pracovat s textem. My jsme ho zkrátili na polovinu a i tak nám to dělá dvě hodiny. Ten svět je spletitý, složitý, vlastní. Kdo mu jednou propadne, už na něj podle mě nikdy nezanevře. Viděl jsem v Příbrami představení Stráže! Stráže!, které Mužům ve zbrani předchází (to už jsme měli naší inscenaci hotovou), a připadal jsem si, jako bych šel domů. Viděl jsem Karotku, všechny ty známé a cítil jsem se tak příjemně, až mě to dojalo. Pokud se nám podaří získat práva, rád bych ještě zdramatizoval pro náš soubor jeden příběh, který je trochu jiný, bez Karotky a noční hlídky. A kdybych mohl, hrál bych jenom tohle. To je jedna celá svébytná kultura.
Takový text musela provázet spousta inscenačních problémů... Uvidíme, jestli jsme to udělali tak, aby to diváci pochopili. Máme v každém případě Poznámku pod čarou, která je knižní a popisná, a je obsažená už v Briggsově dramatizaci. Jinak jsme ale tolik problémů neměli. Máme minimální jevištní výpravu, skoro bych řekl žádnou. Jsou jen kostýmy a postavy. Jinak to ani nejde, protože popisnost je blbost. Ale to další představení, o kterém přemýšlím, bych chtěl udělat jako iluzivní divadlo, kukátkovou formou. Do Mužů ve zbrani ale podle mě patří, aby byli lidé součástí Zeměplochy.
Jak je to u Pratchetta s autorskými právy? Pěkně drahé. Získat se dají, je to asi deset tisíc na rok, přičemž není omezený počet repríz, ale platí se ještě jednotlivá představení zvlášť. Jsou tam podmínky, že se do textu nesmí v podstatě sáhnout, což podle mě není reálně dodržitelné. Bez zkrácení by to vyšlo tak na tři hodiny, tři a půl, to si nedokážu představit. Hlavně by to asi nikoho nebavilo. A ani už nemám tolik lidí!
Přepis rozhovoru ze zpravodaje Wintrova Rakovníka z 17.3.2012 (originál ke stažení zde:http://www.amaterskascena.cz/up/soubory/zpravodaj-sobota-1203180955-482.pdf)
|