Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
novinky
program
repertoir
soubor
studio
fotoalbum
videoalbum
kudy k nám
partneři
kontakty
krajská přehlídka Popelka na dlani
divadelní nepravidelný občasník
Facebook
novinky

Popelka Rakovník: A ze skečů vzešla hra

 12. 11. 2013 |  Jirka Štraub (redakce Kukátka)
Foto
režisér představení Petr Matoušek
Divadýlko na dlani přivezlo z Mladé Boleslavi hru poskládanou ze střípků života Karla Hynka Máchy. Tihle nadšenci se zabývají tvorbou skečů o spisovatelích, básnících, hudebních skladatelích a významných osobnostech. Zaměřeni jsou hlavně na 19. století. Jak dospěli k tomu, že dali dohromady kousek „Tam na své pouti pozdravujte zemi“ a jak jejich hru vnímá mladé publikum, se rozhovořil režisér inscenace a herec Petr Matoušek a učitel s plnovousem Radek Kotlaba.

Vybrali jste si hru o životě a díle Karla Hynka Máchy. Proč zrovna on? Máte k němu takový srdcový vztah?
Petr: Já bydlím přímo v Bělé pod Bezdězem. Přes deset let děláme turisticko-didaktické putování Máchovi v patách, kde vznikla řada krátkých scének, jimiž akci zahajujeme a ukončujeme. Nechtěli jsme, aby zanikly, zmizely, a tak jsme část vzali a udělali z ní takovéhle pásmo, kabaret.

Na začátku hry mluvíte o povinné školní četbě. Myslíte si, že věc jako povinná četba děti od klasické literatury spíš odradí?
Petr: Děti odradí spíš prezentace oné četby. Kdyby se dělala způsoby, jaké používáme my, třeba by i četly.

Na školách nám spisovatele většinou prezentují jako šedé stíny minulosti. Vy ale představujete Máchu především jako člověka. Dokážou se pak děti s jeho dílem lépe sžít?
Radek: Podle mě Máchu nezačnou číst rovnou, ale zůstane v nich nějaké semínko, povědomí o tom, že někdo takový existoval. Pro ně je tahle forma jiná, jelikož básník najednou nepředstavuje jen odstavec v učebnici literatury, který se děti našrotí a pak jim vypadne. Tady jim zůstane něco, co se jim zadrápne do hlavy a k čemu se v budoucnosti třeba vrátí. Jeden můj učitelský kolega řekl, že děti mají cedníkové vědomosti. Ony večer nabírají informace ze sudu vědomostí a pak běží ráno ukázat, co jim tam ještě zbylo. Mám pocit, že jim dáváme hrubší zrnka, jež v cedníku zbudou. Nedělám si iluzi, že získají nějaký ucelený celek informací, ale jedná se o kousky, na nichž můžou v budoucnu stavět.

Je pro vás těžší dělat životopisnou hru nebo činohru klasického typu?
Petr: Životopisné představení děláme poprvé. Nic jiného nemáme. Dělali jsme večery s recitací a předčítáním, ale že bychom dělali životopisy – ne. My k Máchovi máme opravdu desetiletý vztah. Radek: A ještě obráceně. Já si nemyslím, že u nás jsou naše projekty zakotvené životopisem, ale regionem. Děláme akce, které vycházejí z místa. Nejen Máchu, jenž v regionálních motivech převládl.

Převzato ze zpravodaje XXXII. národní přehlídka amatérského divadla pro děti Rakovník 2013, Kukátko, č. 4, 9.11.2013
Další články autora:
žádný další článek nebyl nalezen
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2017 | Webmaster | Google+