Divadýlko na dlani: Hru si objednali legionáři
Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
novinky
program
repertoir
soubor
studio
fotoalbum
videoalbum
kudy k nám
partneři
kontakty
krajská přehlídka Popelka na dlani
divadelní nepravidelný občasník
Facebook
novinky

Hru si objednali legionáři

 19. 3. 2018 |  Honza Švácha (Zpravodaj Wintrův Rakovník)
Foto
Pro Zpravodaj Wintrova Rakovníka odpovídá autor, režisér a herec v jedné osobě Petr Matoušek z Divadýlka na dlani Mladá Boleslav.

Jak vlastně vaše hra o Zborovu vznikala?
Hra Zborov aneb Hrdinové bez patosu vznikla loni na objednávku Československé obce legionářské, ke stému výročí bitvy u Zborova. Představení jsme dokonce hráli v Tarnopolu, přímo na bojišti. Byl to neopakovatelný zážitek. Jsem cynik, ale i pro mě to bylo velmi silné.

Odkud jsi čerpal?
Když jsme tu zakázku dostali, prošel jsem si všechny dostupné hry pojednávající o bitvě, ale alespoň pro mě byly zcela nehratelné. Vznikaly krátce po bitvě ve dvacátých letech a byly plné patosu. K té době to patřilo, ale pro současnost jsem neviděl, kudy na to. Vytahal jsem si tedy několik motivů z her, které se mi líbily, a celou hru jsem poskládal jako drama o skupině kluků. Jsou různého věku, mají za sebou rozdílnou historii, přišli každý odjinud, ale jsou to normální živí chlapi.

Byli jste se u Zborova podívat ještě před tím, než jste hru začali zkoušet?
Až potom.

Jaký je to pocit, ocitnout se na místě, o kterém hrajete?
Zajímavé to bylo především v dané interakci. Hráli jsme dvakrát ve stanu přímo u zborovské mohyly. Zafungoval genius loci. Moc zvláštní atmosféra i díky lidem, kteří tam přijeli. Češi i Volyňáci. Největším šokem pro mě bylo, když dva chlapíci, kteří bitvu pochopitelně nemohli zažít, si na konci představení stoupli a po tvářích jim při potlesku tekly slzy. I kdyby nic jiného, tohle pro mě bylo moc důležité. Běhal mi mráz po zádech.

Hru jsi napsal, režíroval, a ještě v ní hraješ. Není to na jednoho člověka moc?
No, je. Ale já chci být na jevišti a nikdo jiný se do toho pustit nechtěl. Jasné je, že všechny chyby jdou za mnou.

Všiml jsem si uniforem. Vypadají jako přesné kopie...
V bitvě u Zborova nebyli všichni vojáci takhle dobře ustrojení. Ale tento typ uniformy tam tenkrát byl. Kostýmy nám vytvořili lidé z Československé obce legionářské a po derniéře si je vezmou zpět do svého fundusu.

Přišlo mi, že vaše představení může fungovat jako lekce historie. Plánovali jste to?
Když jsme to psali, vůbec jsem nepočítal s tím, že budeme hrát představení víckrát. Věděli jsme o třech reprízách. Hráli jsme to v předpremiéře v Boleslavi a pak na Ukrajině. Avšak, už když jsme jeli z Ukrajiny, bylo jasné, že to chceme hrát víckrát. Takže jsme hráli ještě v Jindřichově Hradci, pak zase u nás a nakonec jsme si řekli, že by bylo škoda neslyšet nějakou reflexi od poroty. Nemáme snad ani ambice někam postupovat. Spíš si to chceme vyzkoušet v ostrém boji.

Jaké jsou reakce diváků? Ví o bitvě u Zborova?
Po našem představení už určitě ano. A reakce nejsou záporné. Buď se ke mně takové nedostaly, nebo neexistují a ke mně se dostávají pouze ty kladné. Zrovna nedávno mi volala jedna paní, že by naše představení chtěli vzít do Brna.

Vzpomněl jsem si při vašem představení na knížku 20 000 zlodějů od Erica Lamberta. Zřejmě pro přesně namíchaný poměr tragédie a humoru... Válka není legrace.
To rozhodně ne. Ale lidé z armády mi říkali, že přesně o tomhle se bavili s vojáky, kteří zažili frontové podmínky. Museli se takhle bavit, aby se z toho nezbláznili. Také nepoužíváme pouze humor, a na konci se navíc objeví lehce patetické citace Ivana Medka, který u Zborova bojoval. Vojáky jako takové jsem ovšem ve hře chtěl patosu zbavit.

Vaše hra o Zborovu je určitý typ dokumentárního dramatu. Budete v tomto typu divadla pokračovat?
Ke stému výročí založení republiky budeme tvořit podobné představení. Bude se jmenovat: Republika, takový krásný sen. Půjde ovšem spíše o kabaretní formu představení. Připomeneme tehdejší dobu, ve hře budou kabaretní písničky a objeví se tam i nejznámější obličeje té doby. Radek Kotlaba už má zamluveného Masaryka. Premiéra by měla být v září.
Další články autora:
19.03.2018 Pivo, buřty a nenávist...
19.03.2017 Feydeau veděl, jací jsme
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2018 | Webmaster | Google+