Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
novinky
program
repertoir
soubor
studio
fotoalbum
videoalbum
kudy k nám
partneři
kontakty
krajská přehlídka Popelka na dlani
divadelní nepravidelný občasník
Facebook
novinky

Recenze: Zrádný triptych

 8. 7. 2018 |  Luděk Horký (Zpravodaj Divadelního Pikniku Volyně 2018)
Foto
Divadýlko na dlani přivezlo z Mladé Boleslavi do Volyně pozoruhodnou inscenaci s názvem Všichni jsme herci... aneb Co by kdyby. Není snadné stručně pojmenovat, co se pod tímto titulem ukrývá, natož to žánrově zařadit. Pod textem je podepsán Petr Matoušek, přičemž deklaruje, že svou inspiraci našel v knize Václava Holance Herci. Podle mého názoru jde prostě o dramatizaci zmíněného románu. I ta ovšem nutně a přirozeně předpokládá určité osobité posuny a vlastní autorské úpravy oproti původní předloze. Nicméně grunt Holancova románu zůstává i v dramatizaci a následné divadelní inscenaci zachován.

Holancův námět přivádí na scénu třikrát po sobě stejné hrdiny v podobných zápletkách, ovšem pokaždé v jiné dějinné konstelaci. Vždy jde přitom o prostředí prestižního pražského divadla a vždy jde o rok 1956. První část se odehrává v roce 1956, jak jej skutečně známe z české historie. Druhá část se odehrává v roce 1956 v dimenzi alternativní historie, kdy Hitler podepsal příměří se Spojenci a existence Protektorátu dále trvá a zdá se, že na věčné časy. Třetí část pro změnu předpokládá, že se Gottwaldovi v roce 1948 nepovedl převrat, protože armáda se postavila na stranu Beneše a prezidentem republiky ustavila Jana Masaryka. Ve všech třech částech je základní dramatická situace založena na tom, že soubor prestižního pražského divadla má rozezkoušeného Fausta a vztahy uvnitř souboru, pestré a zmítané zjitřenými emocemi, jak už to v divadle bývá bez ohledu na dobu, míchají dějinné souvislosti a společenské okolnosti. No a právě zasazení této základní situace dramatické do kontextu situace společenské a geopolitické (pro každou část hry zcela odlišné) je základním zdrojem napětí inscenace i východiskem pro její skeptické poselství o tom, že křivák se nakonec vždy zachrání a charakterní člověk nakonec vždycky ostrouhá. Přísloví, že na každou svini se někde vaří voda, hra popírá.

Žánrově je text rozkročen mezi alternativní historií, satirou a moralitou. Přičemž ve své jevištně realizované podobě je především drsnou anekdotou, ve které lidský život nemá valnou cenu.

Dramatizace Petra Matouška je přehledná, nabízí čitelné výchozí dramatické situace a velmi přirozeně je konfrontuje s příslušnou historickou fikcí. Bohužel je také ale zahlcuje nepřehledným množstvím postav, které nemají vždy v té které třetině dost prostoru projevit se, a divák se v nich může snadno ztrácet. Méně by bylo více.

Hercům zbytečně mnoho energie odčerpá skutečnost, že jsou konceptem inscenace vedeni k tomu, aby v každé třetině hry, v každé nové alternativní historii rozehráli svou výchozí situaci znovu od nuly. Divadelní zkratka by přitom umožnila expozici postupně redukovat.

I přes tyto dílčí výhrady je inscenace zábavná (to především díky atraktivnímu divadelnímu prostředí zprostředkovanému dobrými hereckými výkony celého kolektivu v čele se samotným principálem) a poutavá (pro změnu díky zajímavému a na divadle neohranému námětu).

A pak je tu ještě zrádnost triptychu. To číslo tři na divadle zas tak dobře nefunguje. Už kvůli disproporci v dělení, hraje-li se jako v tomto případě s přestávkou. Ale i proto, že se tím unavuje princip zrcadlovosti situací, tolik funkční u koláže o dvou částech. Navíc třetí část je kapku problematická už v původní literární předloze. Jde sice o alternativní historii, kdy je v roce 1956 prezidentem Československa Jan Masaryk, tedy o fiktivní demokracii, ovšem reálně jde spíše o přímočarou satiru dnešních politických poměrů než o promyšlenou fikci, stavebně blízkou předchozím dvěma částem.

JEDNOHUBKY (reakce diváků)
Mně se to moc líbilo. Musím to ještě vstřebat, ale bylo to hodně dobré. Chlapi byli výborní. Opravdu moc pěkné představení.
Eva, Zlín

Líbilo, líbilo, líbilo moc.
Jura, Zlín

To, že bez ohledu na dobu jsou to vždycky ty svině, které se prosadí, mi mohl soubor říct v mnohem kratším čase.
Helena, Kralupy

Poprvé na téhle přehlídce jsem se bavil.
Luboš, Praha

Vnímal jsem to velmi silně. Velmi se mě to dotýkalo a musí se to ve mně nějak poprat. Uvidíme, s jakým výsledkem.
Vladimír, České Budějovice

Strašně dlouhé, rozvláčné, pomalé. Ale téma jako takové bylo zajímavé, atraktivní. Ale jak říkám, kdyby to bylo kratší a svižnější, víc bych si to užil.
Petr, Strakonice
Další články autora:
žádný další článek nebyl nalezen
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2018 | Webmaster | Google+