Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
Novinky
Program
Repertoir
Soubor
Studio
Fotoalbum
Videoalbum
Kudy k nám
Partneři
Kontakty
Blog
Divadelní nepravidelný občasník
Facebook
Krajská přehlídka Popelka na dlani
novinky

Wintrův Rakovník: Poslyšte příběhy krvavé, co dály se v Bonapartově ulici…

 26. 3. 2008 |  Jan Šotkovský (Wintrův Rakovník)
Foto
Inscenační tvar, který přivezlo na letošní Wintrův Rakovník mladoboleslavské Divadýlko na dlani, je přinejmenším pozoruhodný. Tvoří jej šestero samostatných povídek, vlastně černohumorných anekdot s kriminální náplní, které pojednávají o rozličných záhadných návštěvách, které se dostavily k jednotlivým obyvatelům bytu RUE BONAPARTE 17 (jak zní – s podtitulem „Pařížský pitaval" název inscenace).

Tyto povídky jsou časově lokalizovány do rozličných desetiletí 20. století, postupně od let devadesátých až po léta dvacáté, kteréžto zařazení je nám decentně připomenuto vhodně vybranou charakteristickou dobovou hudbou. Jsou propojeny spojovacím rámcem postav nazvaných prostě On a Ona, manželského páru, který se v první den 21. století do inkriminovaného bytu nastěhuje a postupně v něm objevuje různé pozůstatky oněch tajemných událostí. Dlužno hned úvodem přiznat, že jak nenápaditou literární předlohou, tak ležérně civilním hereckým ztvárněním je zmíněný rámec asi nejslabší složkou sympatické inscenace.

Obecně lze říci, že jsme se střetli s jevištním dílem, které má v mnohém zdatně nakročeno k příjemnému večeru chytrých, s nadsázkou zahraných bizarních historek. Inscenace má navíc nemalý herecký potenciál (za všechny zmiňme trojici postav spoluautora a spolurežiséra Petra Matouška). Její nedostatky můžeme vidět především ve čtyřech oblastech. Za prvé je třeba zmínit výraznou nesjednocenost hereckých prostředků, pnoucí se od Matouškovy až kabaretní nadsázky k psychologizujícímu prožívání druhého autora a režiséra Radka Kotlaby. Druhým je pak nedostatečná pointovanost jednotlivých povídek, jejichž závěry jsou většinou „rozpatlané", nevýrazné a jevištně nepřesvědčivé. Jelikož se jedná o skeče „blackoutového typu", to jest založené na ostrém překvapivém závěrečném zvratu, je to bohužel problém podstatný. Třetím nedostatkem je pak ve dvou případech (příběh o polském emigrantovi a o magické jehlici) nadbytečná, sentimentalizující expozice, která rozehrává fakta pro vyústění příběhů nepodstatná. A čtvrtým je v některých případech logická nejasnost zápletkové konstrukce (netušíme kupříkladu, co je podstatou intriky, kterou sehrají ve třetí povídce ruský agent s francouzskou femme fatale na syna českého politika).

Nezbývá ovšem než zopakovat – máme před sebou inscenaci s řadou stylově zdárně řešených míst, s nejedním herecky pozoruhodným detailem. A domníváme se, že odstranění většiny zde zmíněných nedostatků je v silách souboru. Držíme mladoboleslavským v další práci na inscenaci palce.

(Článek je převzatý ze 4. čísla zpravodaje Wintrova Rakovníka 2008, který vyšel 22. března 2008.)
Další články autora:
žádný další článek nebyl nalezen
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2019 | Webmaster