Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
Novinky
Program
Repertoir
Soubor
Studio
Fotoalbum
Videoalbum
Kudy k nám
Partneři
Kontakty
Blog
Divadelní nepravidelný občasník
Facebook
Krajská přehlídka Popelka na dlani
novinky

Do stovky jen 90 - historie Divadýlka (3. díl)

 7. 7. 2008 |  Petr Matoušek
Foto
Fotografie z obnovené premiéry představení Žižkův meč na Mladoboleslavském hradě v rámci Léta na dlani 9. 7. 2005. Na fotografii zleva: Luboš Dvořák, Radek Kotlaba a Martin Herrmann.
Na úplný počátek této v pořadí již třetí kapitoly z historie našeho divadla, je nutno poznamenat, že většina herců Divadýlka měla před vstupem do souboru za sebou poměrně bohatý divadelní život. Hráli jsme postupně v několika souborech. A nebylo proto divu, že jsme měli divadelní, či přesněji herecké přátele i mimo nově vzniklé Divadýlko. A tak nás na počátku prázdnin roku 1999 oslovil Martin Herrmann s Radkem Kotlabou, zda bychom nechtěli zahostovat v představení od pana Klicpery v jejich úpravě - Žižkův meč.

Z tehdejšího kádru Divadýlka jsme na tuhle nabídku kývli tři - Simona Hájková, Zdeněk Okleštěk a já (Petr Matoušek). Zkoušky probíhaly u Martina Herrmanna na zahradě s vůní meruněk, chutí piva a smíchem. Ovšemže ne všechno dohromady. Proboha. Zvláště první dvě jmenované komodity vyvolávají zcela jiná hnutí, než je smích. Za poměrně krátkou dobu cca 14 dní bylo představení hotovo. Odehrát jsme ho měli jednou na pouti v rodišti Martina Herrmanna v Žerčicích. Premiéra byla stanovena na 13. srpna 1999. Zákulisí bylo ve Vilíkově (bratr Martina) „stejšně“. (mimochodem tomuhle automobilu jistě věnujeme některé z dalších pokračování historie Divadýlka). Bylo to legendární vozidlo. Kterým z dnešních vozů bychom mohli stěhovat neobarokní komodu s mramorovou deskou o rozměrech katafalku přemyslovských králů? Nyní tedy sloužil coby šatna a sklad rekvizit. Představení běželo podle očekávání a diváci ho přijali vřele. Po děkovačce jsme poseděli a brali celou věc jako hotovou. Ukončeno, hotovo.

Ale člověk míní a Thálie mění. V následujících pěti letech se Žižkův meč stal nejhranější hrou. Bylo to jednak díky prozatím úzkému repertoáru Divadýlka, a také díky universálnosti představení. „Meč“ se dal hrát kdekoliv a kdykoliv.

Leč k tomu, aby se stal „Žižkův meč“ představením Divadýlka na dlani, chyběla jedna podstatná operace, a sice fúze. Ta se uskutečnila krátce po založení občanského sdružení Divadýlko na dlani v prvních zářijových dnech roku 2000. Tedy na počátku třetí sezony Divadýlka na dlani.

Bedlivý čtenář faktograf jistě zbystřil. Chybí nám tu popsaná jedna sezona. Copak se tam dělo? V naší druhé divadelní sezoně jsme zkoušeli hru Arnošta Goldflama - Horror. Režie se ujal Zdeněk Okleštěk a snad kromě Martina Bartoše v něm hrál celý zbývající soubor. Zkoušení bylo po celý rok tak náročné, že jsme vítali hraní Žižkova meče jako životodárnou vzpruhu. A během stále se vracejících představení Žižkova meče padl nápad spojit oba spolky do jednoho. Nezastírám, že za fúzí bylo i praktické hledisko - vytvoření občanského sdružení - tedy možnost fakturovat za představení a vystoupení Divadýlka. Fakticky vzato nám tento krok (vytvoření občanského sdružení) vytvořil podmínky pro další fungování souboru, jeho vybavení po technické stránce. Sečteno podtrženo od srpna 2000 je zapsáno Divadýlko na dlani jako občanské sdružení a notně posíleno herci z „Meče“.

Příště: Pýcha předchází pád
Další články autora:
06.09.2019 Přihláška do dětského studia
26.08.2019 Recenze na Vávru
15.04.2019 Divadýlko jede do Volyně
18.03.2019 Divadýlko doporučeno na celostátní přehlídku
18.03.2019 Vávra míří do Rakovníka
03.01.2019 Jak jsme vítali Masaryka aneb Po 100 letech
05.11.2018 Premiéra Mušketýrů
08.07.2018 Všíchni jsme herci... ve Volyni uspěli
24.03.2017 Dětské divadelní studio nezapadlo
19.03.2017 Wintrovky 2017 za námi aneb Jak jsme dopadli
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2020 | Webmaster