Divadýlko na dlaniDivadýlko na dlani
O nás
Novinky
Program
Repertoir
Soubor
Studio
Fotoalbum
Videoalbum
Kudy k nám
Partneři
Kontakty
Blog
Divadelní nepravidelný občasník
Facebook
Krajská přehlídka Popelka na dlani
novinky

Dlouhý Štědrý večer byl úkrok stranou

 12. 5. 2014 |  Petra Jirásková (Divadelní Piknik Volyně)
Foto
Rozhovor s vedoucím našeho souboru a hercem Petrem Matouškem, který vyšel ve zpravodaji národní přehlídky Divadelní Piknik Volyně.

Vaše současné představení přineslo dvě výrazné změny. První: nerežíruješ ty.
A hned je to lepší, viď? S Káťou jsme před třemi roky dělali herecké dílny a ona tam tento text přinesla, protože je ideální na herecká cvičení. Přečetli jsme ho, líbil se nám a přišlo nám škoda, abychom se k němu už nevrátili. Text je v některých chvilkách veselý, říkali jsme si, že by to mohla být řachanda, i když řachanda asi úplně ne, ale že by to zkrátka nemusela být jenom depka. Navíc v době, kdy jsme se pro text rozhodli a Káťa souhlasila, že ho s námi udělá, jsme slavili patnáct let divadla. To se hodilo, chtěli jsme si při té příležitosti zkusit něco nového. Představení není moc pro široké masy, ne všechny to osloví, někoho nudí. Pro někoho to není šálek kávy, pro mě osobně třeba taky ne, ale na druhou stranu v něm rád hraju. Jak říkám, je jedno, jak dlouho ho budeme hrát. Pro nás byl přínosný ten proces.

Druhá změna je vážný tón. Jak jste se s ním srovnali?
Velká zásluha Káti je, že nás na jevišti zkáznila. Všechny, včetně mě. A Radka. S ním je to občas taky složité. Na zkouškách si hru často odlehčujeme. Už se třeba několikrát stalo, že jsem svého druhého syna nevyhnal pryč, ale udělal jsem z něj generálního ředitele továrny. Jen tak, abychom si udělali legraci. Mluvím ale samozřejmě jenom o zkouškách. Navíc jsme si řekli, že bychom si opravdu chtěli jenom zahrát. Poprosili jsme tedy Káťu Fixovou o režii a Mirka Krále, aby nám udělal kostýmy. Na naše poměry je představení drahé, ale nelitujeme toho, protože jsme si zkoušení opravdu užili.

V představení často hrajete beze slov i bez rekvizit. Bylo to pro vás složité?
Jsme s tím srovnaní, otázka je, co diváci, že jo. Nevím, jestli je to patrné, odehrává se tam spousta věcí, i když se u toho nemluví. Tahle hra je aktovka, my ji máme na hodinu. Situace jsou vyhrávané víc a někdy není potřeba u nich mluvit. Občas to ani nejde, buď by to byl popis, nebo by to bylo nevhodné. Celé to byla veliká škola. Jsme Kátě hrozně vděční, že do toho s námi šla. Děkujeme jí neustále. Máme z toho radost, ale samozřejmě děláme i jiné věci. Tohle byl úkrok stranou, který si třeba zopakujeme za pár let. Uvidíme. Zas tak moc neplánujeme.

Co je podle tebe největším úskalím inscenace?
Přesnost. Stoprocentně přesnost. A umírněnost. Nestrhávat pozornost sám na sebe, hrát pro výsledný celek. Když všichni jen tak sedí u stolu, každý pohyb něco znamená. Nechci říct, že jsme jako cvičené opice, určitou svobodu v prožitku a ztvárnění na scéně máme. Snad nejde ani o text, ten by samozřejmě také měl být přesný, největším úskalím je to, co se vymyslelo režijně. Mirek s Káťou vymysleli to zpětné přinášení šatů - to samozřejmě není výmluva, my jsme to přijali, je to náš problém - a tam víme, že se to brzdí, že to zdržuje. Řešením by bylo udělat ještě jedny náhradní šaty, ale je to o prachách. Je to hnusný, ale holt divák počká. Někdy to jde hůř, někdy líp. Je to o té přesnosti. Udržet tempo-rytmus představení.

Přepis rozhovoru ze zpravodaje Divadelního Pikniku Volyně z 11.5.2014 (originál ke stažení zde: http://www.amaterskascena.cz/up/soubory/zpravodaj-c-4-1405111202-423.pdf)
Další články autora:
žádný další článek nebyl nalezen
zpět
  
Hledáme

herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny

kontaktujete nás na telefonním čísle
739 017 581
nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz

© Divadýlko na dlani 1998 - 2022 | Webmaster