Původní protiválečné drama Karla Čapka se odehrává v nejmenované zemi. Mnohé odkazy – jméno matky Dolores či motiv občanské války – však připomínají španělskou realitu let 1936–1939, kdy zemi ničil bratrovražedný konflikt.
Čapkův text pro nás byl výchozím bodem. Nechtěli jsme jej aktualizovat násilně ani ilustrovat konkrétní dějiny. Spíš jsme se ptali, do jaké míry příběh o zaslepenosti, fanatismu a ztrátě zažíváme dnes – možná alespoň zatím ne v otevřené, vražedné podobě války, ale v nenápadnější, zdánlivě méně nebezpečné formě. A přitom s vědomím, že skutečná válka se odehrává nedaleko nás.
Žijeme přece v demokracii, kde každý má právo na svůj názor... Jenže názor by neměl být lží a nenávist programem. Bagatelizované projevy nesnášenlivosti, extremismu a sobectví rozdělují společnost a prohlubují příkopy, z nichž se mohou stát skutečné zákopy.
Svět samozřejmě není černobílý. Vedle temných proudů existují i příklady slušnosti, obětavosti a solidarity. Přesto se ptáme, kam až může vést lhostejnost a rezignace. Aniž bychom hledali doslovné paralely a historická přirovnání, i dnes mnohé matky přicházejí o své syny.
Hra je vystavěna jako fatalistické drama. Pokusili jsme se proto její tíhu místy odlehčit přítomností rozverných a ironických duchů – bytostí, které už lidské snažení sledují s odstupem a nadhledem.
Jak to celé vyzní, posoudíte nakonec vy, diváci.
|